Duševní kulturní dědictví UNESCO

Zveřejněno v UNESCO

Chorvatsko se může chlubit třinácti prvky zapsanými na listině duševního kulturního dědictví UNESCO, pět z nichž jsou ze Splitsko-dalmatské župy:
Krajka z agáve jako součást háčkování krajek v Chorvatsku
Hvar ''Procesí za křížem''
Sinjská Alka – historická rytířská jízda
Vrlika – kolový tanec němé kolo
Klapský zpěv - vícehlasý vokální zpěv.

Krajku z agáve Chorvatsku vyrábějí pouze benediktinky z kláštera ve Hvaru, a tato dovednost původem z Kanárských ostrovů (Tenerife) byla přítomná na Hvaru od poloviny 19. století. Krajka je vyrobena z nití vyrobených z čerstvých listů agáve specifickým, usilovným postupem, a po úpravě jsou nitě bílé, spíše tenké, specifické síly a délky.

Průvod ''Procesí za křížem'' je jedinečným obřadem zbožnosti a vyjádření náboženské a kulturní identity obyvatel ostrova který vydržel po pět století. V noci na Zelený čtvrtek a Velký pátek spojuje procesí 6 měst na ostrově: Pitve, Vrisnik Svirče, Vrbanj and Vrboska. Procesí začíná současně ze šesti farních kostelů (v 10 hod. večer) a vede ho nosič kříže (kříž může vážit až 18 kg) na znamení prosby a vděčnosti, jako osobní nebo rodinný slib. Nosič kříže je následovaný doprovodem v bratrských tunikách a mnoha věřícími a poutníky. Zastavují se v kostelech a kaplích, kde jsou přivítaní kněžími, a ráno se vracejí do svých farních kostelů. Toro procesí je pozoruhodné svým trváním – přes 8 hodin a 25 kilometrů.

Sinjská alka je rytířská jízda na počet vítězství nad Turky 14. srpna 1715. Od té doby se tato událost konala první neděli v srpnu. Během této soutěže rytíři kruhu (známí jako alkari) jedou na koních dolů po závodní dráze v plném cvalu a snaží se kopím zasáhnout železný kroužek zavěšený na provaze.
Pravidla turnaje podporují fair play a zdůrazňují význam účasti na životě obce. Rytíři mohou být pouze počestní obyvatelé krajiny Sinje a Cetinje. Sinjská alka je jedním z přežívajících příkladů středověkých rytířských soutěží, které se pravidelně konaly v chorvatských pobřežních městech do 19. století.

Vrlika – kolový tanec němé kolo je jedinečný svým způsobem provedení, bez hudebního doprovodu nebo nezávisle na něm, pokud je (hudba může být produkována tradičním nástrojem diple, měchy - druh dud, nebo typickým druhem zpěvu v malých skupinách ''třesoucím se'' hlasem - rera, ganga, ojkavica). Pouze ve vnitrozemí Dalmácie se tento tance provádí v kruhu, který se spontánně rozpadá na páry, nebo celý tanec probíhá v párech, které se pohybují v kruhu nebo tančí volně v tanečním prostoru.

Klapský zpěv (vokální skupina) je tradiční součástí zpěvu bez doprovodu nástrojů. Tradice klapského zpěvu a klapské písně jak je známe dnes, vznikla v polovině 19. století, v době, kdy profilovaly kulturní a hudební identity středomořských měst na pobřeží a na ostrovech, zejména v Dalmácii. Dnes je toto slovo běžně spojováno s organizovanými pěveckými skupinami hrajícími specifický ''a capella'' repertoár dalmacijských písní. Původně se zpíval ''na ucho'', bez vedoucího, poslechem. Nejstarší model klapského zpěvu, lidový sbor, byl neformální skupinou zpěváků, kteří byli zvyklí zpívat příležitostně, aby uspokojili především svoji lásku ke zpěvu. Ústní tradice a jednoduchost hudební interpretace a spontánní zpěv jsou hlavními rysy tohoto druhu klapského zpěvu. V posledních desetiletích prošel klapský zpěv závažnými změnami a získal velkou popularitu i mimo svoji kolébku, Dalmácii.

Více z této kategorie: « Místa UNESCO

Turistické sdružení Splitsko-dalmatské župy
Prilaz braće Kaliterna 10/I, p.p. 430, 21000 Split,
Tel/fax: +385(0)21 490 032, 490 033, 490 036
Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

htz cs-CZ

Tento web využívá k poskytování služeb cookies. Používáním tohoto webu udělujete souhlas s využitím cookies.
Ok